Tým astronomů z britské univerzity v Cambridgi, vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem, objevil v atmosféře vzdálené planety známky dvou látek, které na Zemi vznikají pouze díky životu. A to může být průlom.
Planeta jako z učebnice sci-fi
Řeč je o planetě K2-18b. Nachází se ve vzdálenosti asi 124 světelných let od Země, což je přibližně 700 bilionů kilometrů. Takže žádný výlet neplánujte – tohle je opravdu daleko.
Vědci se na ni podívali pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), který umí nahlédnout do atmosfér planet u cizích hvězd. Z toho, jak světlo hvězdy prochází atmosférou planety, se dá vyčíst, jaké plyny se tam nacházejí. A právě tady to začíná být zajímavé.
Co objevili?
Vědci zachytili stopy dvou plynů – DMS a DMDS (nebojte, jejich názvy si pamatovat nemusíte). Důležité je, že na Zemi vznikají jen díky živým organismům – hlavně mořskému planktonu a bakteriím.
Ještě zajímavější je, že množství těchto plynů na K2-18b je podle odhadů až tisíckrát vyšší než na Zemi. Což by mohlo naznačovat, že tamní planeta je doslova plná života… nebo že se tam děje něco, čemu zatím úplně nerozumíme.
Nechceme to zakřiknout
Je ale potřeba dodat, že vědci jsou zatím opatrní. Tohle není oznámení typu „Našli jsme život“. Spíš „Tohle vypadá hodně nadějně, pojďme to ověřit.“
V tuto chvíli jsou si vědci jistí na 99,7 %, že nejde o náhodu. Vědecký standard pro potvrzení takového objevu je ale ještě přísnější — téměř stoprocentní jistota. Toho by se mohli dočkat během jednoho až dvou let, pokud získají další pozorovací čas.
Jaká je tahle planeta?
K2-18b je něco mezi Zemí a Neptunem. Odborně se jí říká Hycean world – planeta, která by mohla mít vodíkovou atmosféru a hluboký oceán. A právě takové prostředí by teoreticky mohlo být ideální pro vznik života.
Ale – a to je důležité „ale“ – nikdo zatím neví jistě, jestli jde opravdu o vodní svět. Může to být i plynná planeta bez pevného povrchu, nebo tam může probíhat geologická činnost, která tyto plyny vytvoří bez účasti života. I proto je potřeba další výzkum.
Takže… jsme sami?
Tohle zatím nikdo říct nemůže. Ale jsme možná blíž k odpovědi, než kdy dřív. Profesor Madhusudhan sám říká, že se může jednat o historický okamžik. O chvíli, kdy se lidstvo začalo reálně přibližovat odpovědi na jednu z největších otázek: Jsme ve vesmíru sami?
Zatím nevíme. Ale máme nový důvod nad tím znovu přemýšlet.
