Tamagotchi to rozhodně není
Hra začíná nevinně. Dostanete do péče malé žluté tvory, o které se staráte – krmíte je, sledujete, jak se množí, a snažíte se je udržet při životě. Postupně jim pomáháte sbírat suroviny, stavět budovy, objevovat nové oblasti. Na první pohled něco mezi Tamagotchi a lehce návykovou strategií.
Jenže tady přichází ten zvrat. Vaši „mazlíčci“ nejsou jen náhodné pixelové postavičky. Jsou vnímaví. Komunikují s Vámi. A občas se ozvou s návrhem, který Vás donutí pozastavit se.
Například když začnete kácet stromy, jeden z tvorů Vám oznámí, že kosti jsou při této činnosti efektivnější než sekera. A pak přichází otázka: obětujete několik stvoření, abyste urychlili postup? V tu chvíli přestává jít o hru a začíná velmi osobní, tichá konfrontace se sebou samým. Přesně tak, jak to Black Mirror umí.
Netflix tímto krokem ukazuje, že se jeho herní strategie začíná více zaměřovat na kvalitu a propojení s vlastními značkami. Thronglets je vůbec první hra, která není jen inspirovaná seriálem, ale přímo navazuje na děj jedné konkrétní epizody. A tím se stává součástí příběhu – nejen jeho doplňkem.
Spadá do kategorie tzv. mainstreamových her, které mají ambici oslovit širší publikum. Netflix už v minulosti vydal tituly jako Squid Game: Unleashed, které si stáhly miliony lidí. Teď ale přichází s něčím hlubším, co má myšlenku – nejen marketing.
Pokud sledujete Black Mirror a baví Vás přemýšlet nad technologiemi, společností a hranicemi morálky, Thronglets stojí za vyzkoušení. Ale buďte připraveni – možná se Vás jedno z těch žlutých stvoření v tichu zeptá: „Opravdu jste mě museli obětovat?“
