Starlink hraje v ukrajinském konfliktu klíčovou roli. Jenže v poslední době sílí obavy, zda se na něj dá dlouhodobě spoléhat. To přitáhlo pozornost k Eutelsatu, který by mohl nabídnout alternativu.
Šéfka společnosti, Eva Berneke, nedávno oznámila, že Eutelsat jedná s EU o rozšíření svých služeb na Ukrajině a zároveň má „velmi pozitivní rozhovory“ s Itálií ohledně poskytování šifrované komunikace pro státní správu. Výsledek? Akcie Eutelsatu vyletěly o více než 500 % nahoru!
Co je vlastně Eutelsat?
Eutelsat má za sebou dlouhou historii. Vznikl v roce 1977 jako projekt 17 evropských zemí, které chtěly nezávislou satelitní infrastrukturu. V roce 1983 začal vysílat satelitní televizi a v roce 2001 prošel privatizací. V roce 2023 se spojil s britskou firmou OneWeb, čímž se stal třetím největším satelitním operátorem na světě. Díky této fúzi nyní provozuje síť satelitů na nízké oběžné dráze (LEO), podobně jako Starlink.
Eutelsat má momentálně na oběžné dráze 653 satelitů, které krouží ve výšce asi 1 200 km nad Zemí. To je výrazně blíže než tradiční geostacionární satelity, což znamená rychlejší internet s nižší latencí.
Systém funguje tak, že pozemní stanice posílají internetový signál do satelitů, které ho pak přenáší na malé uživatelské terminály. Tyto terminály umožňují přístup k internetu i v místech, kde běžné připojení není možné – třeba v odlehlých oblastech, na lodích, v letadlech nebo v konfliktních zónách, jako je Ukrajina.
Může Eutelsat skutečně nahradit Starlink na Ukrajině?
Teoreticky ano, ale nebude to jednoduché. Eutelsat tvrdí, že jeho pokrytí a latence jsou srovnatelné se Starlinkem. Aktuálně už má na Ukrajině kolem 2 000 aktivních terminálů. Jenže to je zatím jen zlomek oproti Starlinku, který jich má přes 40 000.
Rychlé navýšení počtu terminálů bude logistická výzva, protože OneWeb závisí na externích dodavatelích, zatímco SpaceX si je vyrábí samo. A pak je tu ještě technologický rozdíl – satelity OneWebu jsou starší a nemají laserové propojení mezi sebou, což zhoršuje pokrytí.
Dalším faktorem jsou finance. Ukrajinský provoz Starlinku částečně dotují Polsko a USA. Pokud by se měl masivně rozšířit Eutelsat, musela by přijít podobná podpora, protože firma se finančně nepotýká zrovna s nejlepšími časy.
Co dál? Evropa chystá vlastní řešení
V dlouhodobém horizontu Evropa nechce být závislá ani na Starlinku, ani na Eutelsatu. Plánuje vlastní satelitní síť IRIS², která by měla být spuštěna v roce 2030. Kromě toho se objevují zprávy o tajemném „Projektu Bromo“, na kterém spolupracují firmy Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space, a který by mohl představovat evropskou odpověď na Starlink.
Jedno je jisté – téma satelitního internetu a technologické nezávislosti Evropy bude v následujících letech ještě hodně diskutované. Ať už nakonec vyhraje Starlink, Eutelsat nebo zcela nové řešení, jedno je jasné: budoucnost internetu se přesouvá do vesmíru.
